Věřím, že většina zámkařů, zámečníků a lockpickerů, ví naprosto přesně co to je „nuta“, a znají dobře její funkci. Přesto, i když se s ní pravděpodobně potýkal každý, kdo se kdy pokoušel nějakou vložku otevřít planžetou, mnoho lockpickerů dodnes netuší co to vlastně je.
Znáte to, otevíráte planžetou nějakou starou vložku fab, a i když myslíte, že je otevřená zůstává vám natočená jen asi o dvacet stupňů, dokut nezamáčknete znovu poslední stavítko? Tak to je ona. Nuta, je vlastně první ochrana vložek firmy Fab, proti tzv. bumpingu. Vznikla jako odpověď, na všeobecné zděšení po odvysílaných reportážích kolem roku 2000, a zveřejněním dynamické metody, dnes již zemřelým, panem Salingerem.
Samotná metoda bumpingu je již známa od roku 1928, kdy si jí nechal patentovat Hiram R. Simpson. Dynamická metoda spočívá v jednoduchém přenosu energie pomocí úderu na klíč, kdy zářezy na klíči působí nejprve na samotné stavítko, to posléze doslova odstřelí od sebe blokovací kolíky, čímž vznikne dělící rovina mezi bubínkem a tělesem vložky. Zatímco stavítko zůstane v horní polovině (bubínku), blokovací kolíky se stlačí i přes odpor pružin níže do tělesa vložky, v ten moment je možné současným natočením klíče vložku odemknout.
Vložky se samotnou nutou se začaly objevovat po roce 2002. Princip nuty, spočívá vlastně jen v jednoduchém oválném výbrusu kolem kanálku posledního pátého stavítka v bubínku vložky. Kdy se počítalo, že díky tomuto rozšíření ve směru otáčení, se blokovací kolík stačí vždy vrátit do zmíněného výbrusu a tím zabraní dalšímu otočení bubínku. Geniálně jednoduché, neboť samotné rozdělení stavítek a blokovacích kolíků po úderu, se počítá jen na zlomky sekundy.
Nahoře je bubínek s nutou
Nutno dodat, že v praxi tato ochrana moc nefungovala, tedy jak komu. Kdo se bumpingem opravdu zabýval a uměl, mi dá jistě za pravdu, že bylo takto vybavené vložky možno otevírat pomocí bumpingu tak v šedesáti procentech případů. A to už je vysoké bezpečnostní riziko. Stačilo, po zaseknutí bubínku, jen několikrát takzvaně doklepnout. Ovšem při manipulaci stavítky planžetou, napoprvé zmátla nejednoho lockpickera, nutnost domáčknout poslední stavítko, je vlastně jeden ze způsobů jak tuto ochranu při použití bumpingu obejít. Po samotném úderu, kdy se bubínek natočí a zůstane viset na nutě, stačí bubínek přidržet palcem, správný úderový klíč jde z bubínku vyndat. Poté stačí mít připravenou planžetu a napínák, to vložit do bubínku a zamáčknout poslední stavítko. Máte odemčeno.
Takže nutu zná vlastně každý, třeba že nevěděl, jak se vlastně jmenuje ta věc která, ho ze začátku tak potrápila. A i když to nebyla stoprocentně účinná ochrana, svůj účel vlastně splnila.
