Šat občanský není zásadně četníkovi ve službě povoleno nositi, jelikož četník ve službě má býti vždy podle předpisu ustrojen a vyzbrojen. Nositi občanský šat ale bylo s výjimkou četníků na zkoušku ministerstvem vnitra povoleno. Zemská četnická velitelství byla ministerstvem vnitra dále zmocněna, aby příslušníkům četnictva povolovala míti a k občanskému šatu též nositi soukromé zbraně a aby jim za tím účelem vydávala též zbrojní lístky. Zároveň ministerstvo vnitra zrušilo všechny předchozí výnosy a rozkazy týkající se zákazu držby soukromých zbraní a účasti četnictva na honech. Četník v občanském šatě je však soukromou osobou, která nepožívá ochrany vrchnostenské osoby. K zakročení je oprávněn pouze v případě nebezpečí z prodlení, kdy nemá času se ustrojiti a vyzbrojiti. Z tohoto důvodu je povinen míti s sebou i tehdy, když nosí občanský šat, legitimaci.
Na jaře roku 1930 více než čtyřicet četnických stanic v Čechách a na Moravě usilovně hledalo nebezpečného zločince z povolání, lupiče pokladen, 27 roků starého Josefa Vítka z Vanovic na Boskovicku, přezdívaného Havel.
Přesto, že řada jeho pomocníků a přechovávačů již byla četnictvem postupně dopadena, Vítek stále bezpečnostním orgánům unikal. Bylo to umožněno zejména jeho elegantním vystupováním a tím, že měl mnoho přechovávačů. Zpravidla se vydával za zubního technika, ačkoliv nebyl ani vyučen.
Počet vyloupených pokladen se na Havlově kontě neustále zvyšoval. Několik z jeho posledních činů bylo březnové vyloupení pokladny v pobočce Raiffeisenky v Boskovicích, z níž bylo uloupeno více než 17.000 Kč a vyloupení pokladny obecního úřadu v Albrechticích u Lanškrouna, z níž byly odcizeny cenné papíry v hodnotě 62.550 Kč.
Vítek byl dokonce podezírán, že při pokusu o vyloupení pokladny ve spořitelně v Týništi nad Orlicí, ke kterému došlo v noci z 29. na 30. března 1930, postřelil obecního policejního strážníka Karla Kubrta, který jej při činu přistihl. Při následném zápasu došlo k postřelení strážníka a ten na následky svého zranění, ještě tu noc zemřel v nemocnici v Opočně, kam byl okamžitě převezen. Kromě vylupování pokladen se Vítek specializoval i na krádeže jízdních kol, která používal ke svému přejíždění z místa na místo.
Četnický strážmistr František Svoboda ze čtyřmužové četnické stanice Adamov v politickém okrese Brno trávil od poloviny května 1930 dovolenou u své sestry v Brně. V pátek 23. května 1930 potkal strážmistr Svoboda při procházce v občanském šatě v Židenicích elegantně oděného muže, který nesl před ruku svrchník. V muži četník okamžitě poznal jemu velmi dobře známého lupiče Vítka, jak jde ze Židenic směrem do Husovic. Jelikož neměl možnost hledaného zločince, o kterém se vědělo, že chodí zásadně ozbrojen a neváhá při svém ohrožení ihned střílet, zadržet, a nebylo nikoho, kdo by mu se zadržením nebezpečného zločince pomohl, začal jej nenápadně sledovat. Vítek vyšel na cestu k Černým polím.
Náhodou strážmistr Svoboda zahlédl na silnici četu brněnské jízdní policie. Nechal ji nejprve předjet, aby se nestal Vítkovi nápadným. Poté jízdní policisty zastavil, prokázal se jim četnickou legitimací a sdělil jim, že před nimi kráčí nebezpečný zločinec, který je pravděpodobně ozbrojen a nebude váhat střílet.
Policisté seskočili ze svých koní a následovali strážmistra Svobodu, který běžel za klidnou chůzí jdoucím Vítkem, kterého předběhl a zadržel.
Okamžitě na místo přiběhli policisté, kteří zadrženého obklíčili a zajistili tak, aby se nemohl hnout. Při osobní prohlídce byla ve Vítkově kabátě nalezena osmiranná ostře nabitá automatická pistole, která byla hned odebrána. V další z kapes byl ještě nalezen paklíč.
Zadržený se vydával za jakéhosi Kříže a nechtěl připustit, že je hledaný nebezpečný zločinec Vítek. Přesto byl spoután a odveden na policejní strážnici na Cejlu.
Následoval výslech, prováděný okresním četnickým velitelem v Brně nadporučíkem výkonným Petrem Mikulicou a velitelem brněnské četnické stanice vrchním strážmistrem Františkem Skopalíkem. Vyslýchaný zpočátku dlouho tvrdil, že se jmenuje Kříž, až po delší době přiznal, že je skutečně hledaný Vítek. Následně byl dodán do vazby ve věznici brněnského krajského soudu.
Dlouhou dobu hledaného nebezpečného zločince Vítka se podařilo díky tomu, že jej strážmistr Svoboda znal z Ústředního policejního věstníku a že byl v době, kdy jej potkal v občanském šatě. Kdyby byl Vítek přistižen četníkem ve stejnokroji, nemuselo by jeho zatčení proběhnout tak hladce.
O dopadení hledaného nebezpečného zločince Vítka byly vyrozuměny všechny četnické stanice na Moravě a v Čechách. Ve věznici krajského soudu postupně probíhaly výslechy zástupci třiceti četnických stanic, v jejichž služebních obvodech Vítek páchal svoji trestnou činnost. Svůj podíl na smrti policejního strážníka v Týništi nad Orlicí však Vítek rezolutně popíral. Je pravdou, že strážník Kubrt byl postřelen jinou zbraní, než byla u Vítka zajištěna při jeho dopadení.
Postupně byl Vítek usvědčen z vyloupení řady pokladen v Čechách a na Moravě se škodou více než 300.000 Kč.
Až následně bylo četnictvem zjištěno, že smrt policejního strážníka Kubrta mají na svědomí lupič pokladen František Jelínek, který se spolu s Josefem Šírkem pokoušel vyloupit pokladnu spořitelny v Týništi nad Orlicí.
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÁ ABECEDA, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz. Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
